Le Brno 10 H - poslední závod sezóny


Hello Titty Rules! 2. místo, skvělá kára, dva noví jezdci a Červ. 2:16 best lap. Jsme spokojení

LeBrno - děkujeme za báječný závod!


Byl to poslední závod letošního roku. A tak jsme si ho chtěli užít se vším všudy... Na 5h jsme poslali M3 E46 GTR alias Pippinu, na 10h jsme nasadili Caterham R500. Zatímco v BMW jsme chtěli hlavně aby se svezli dva noví jezdci Richard Meixner a Václav Fibich, tak Cat měl útočit na pódium, a možná i na absolutní prvenství.


Pravda, ranní jinovatka nás všechny trochu znervóznila, ale v devět hodin na startu už byly příjemné tři stupně a svítilo sluníčko. A stejně optimisticky MiVi s Catem závod i rozjel, hned v prvním kole všem ostatním ujel o cílovou rovinku. „Až jsem se bál, že jsem něco udělal špatně,“ vzpomínal pak. Jeho stint sice skončil o pár kol dřív než bylo naplánováno, protože caterham přestal dobíjet a do boxů ho museli přitáhnout, ale mechanici si věděli rady a za chvíli už v něm frčel Tomáš Frank a pak i Martin Šípek. Oba dva spolehlivě kroužili a doháněli nabranou ztrátu, vždy když vylezli z auta, tak měli pusu od ucha k uchu. „Objevil jsem kouzlo driftování,“ hlásil Tomáš Frank. A Šíp ho doplňoval: „To auto je fakt skvělé!“


S Pippinou odstartoval Richard Meixner a byla radost vidět jak se kolo od kola zlepšovaly jeho časy. Tenhle pilot dřív jezdil vrchy, letos jste ho mohli vidět v Octavia Cupu a BMW si chtěl prostě zkusit. „Prvních pár kol jsem neřešil ani tak auto a závod, ale spíš svoji vydatnou snídani. To jsem nějak neodhadnul,“ smál se pak. „Hlavně zahřívání pneumatik bylo zlo, pak už se to ale zlepšovalo a nakonec jsem si to náramně užil. Kdyby Octavie fungovala stejně jako Pippina, byl bych nadšený! Taky cítím, jak mě závodění na okruhu neskutečně posouvá a jak s každým závodem získávám jistotu.“ Podobně se po svém stintu vyjadřoval i druhý nový jezdec Václav Fibich: „Byl to můj první kontakt s BMW a s ostrou zadokolkou vůbec, takže jsem začínal s respektem a pokorou. Ale auto jako takové je kočička, ovládání naprosto intuitivní, a tak jsem se mohl soustředit hlavně na samotné závodění. Sedm let jsem jezdil jenom vrchy, kde se člověk potká s ostatními jen na startu a v cíli, takže jsem byl prvních pár kol za absolutního gentlemana, který všechny pouštěl, klidně i ty pomalejší. Ale pak jsem začal jezdit agresivněji, začal si věřit a najednou to všechno bylo o kus lepší. Až mě mrzelo, když jsem musel končit.“ Pětihodinovku pak dojel Červ, který se snažil stahovat náskok prvního KTM x-Bow jak jen to šlo, ale nakonec projel pod šachovnicí na druhém místě. „Báječně jsem si zazávodil, auto bylo skvěle připravené a užil jsem si každé kolo! Byla to pecka, díky!“


Mezitím se Caterham šplhal pořadím nahoru a kdyby mu jednou nedošel benzín a MiVi si ho nemusel dotlačit do boxů, bylo by to ještě lepší. „Už zbývá jen aby mě naložili jeřábem,“ vtipkoval, když předával auto klukům na pátém místě. Ti pak ještě zatahali a dvě a půl hodiny před cílem si každý mohl spočítat, že to první místo není žádná utopie. Jenže osud tomu chtěl jinak... „V první levé zatáčce do kopce najednou koukám, že mě předjíždí levé zadní kolo,“ vysvětloval pak Mivi. „Bez varování, bez nějakého smyku... Takže jsem prostě jen zastavil a přijel pro mě ten jeřáb, no.“ Závod tím pro Caterham skončil a jak se pak ukázalo v boxech, zadní zavěšení bylo už načaté a pak to prostě jen vzdalo. „Taky se to mohlo stát na Nordschleife a tam by to bylo podstatně horší,“ bral to MiVi v pohodě. 


LeBrno byl prostě fajn závod, byla zábava a moc nás to bavilo. Pěkně jsme se na konci sezóny svezli a největší radost jsme měli z toho, jak se oba noví jezdci rychle skamarádili s autem. Vašek Fibich má jasno a i on přestupuje na okruhy, Ríša Meixner si jen potvrdil, že se vydal na správnou cestu. A my? Nemůžeme se dočkat roku 2017! Ale o tom až příště ...

Zpět